Knih o Ladakhu v češtině je stejně málo jako v přírodě sněžných leopardů. Zatímco leopardů stále ubývá, na knižním trhu se objevují nové zdařilé texty o tomto buddhistickém koutu Indie.
Jedním takovým je i povedená kniha Příběhy Malého Tibetu od manželů Pavlových. Příběhy prezentované v knize patří do kategorie pohádek, vyprávění, náboženských textů. Objevují se zde i osudy obyčejných lidí, drobné historky a anekdoty z běžného života Ladakčanů i vize do budoucna.

Tolkien zřejmě inspiraci pro svoji roklinku z Pána prstenů čerpal v Indii a to konkrétně v Muktagiri. Jinak to není možné. To mi blesklo hlavou, když jsem poprvé viděl snímky bělostných chrámů, vodopádu a zeleně okolní džungle tohoto málo známého džinistického chrámu ve střední Indii.

Pokud se zmíníme o boji za indickou nezávislost, automaticky se nám zřejmě vybaví Gándí a jeho pacifismus. Zatímco Gándhího principy nenásilí jsou dostatečně známé, o jeho politických kolezích je informací poskrovnu. Kniha Subháščandra Bose nám dokazuje, že není vše černobílé. Podpora nacistického Německa či spolupráce s Hitlerem může na druhé straně vést ke osvobození Indie od britské nadvlády. Alespoň tak to prezentují S. Vavroušková a J. Bečka ve své knize o hledání cest ke svobodě Indie.

Ve všech horách je úžasně a nezáleží zas tak na tom, jestli jde o rakouský Lechtal nebo Himálaj. Přečtěte si, jak popisoval majestátnost indických velehor Paul Brunton v první polovině dvacátého století. Text je to krásný a nadčasový.

Naskytla se nám příležitost strávit noc v buddhistickém klášteře. Chemrey gompa leží v odlehlém údolí indického Ladakhu.
Byl to zážitek nevšední a veskrze příjemný. Namísto dlouhého popisu proto vkládáme jen stručnou fotoreportáž. Snímky toho dají víc než slova.