Ne všechny informace publikované v internetu jsou pravdivé. Mnohé z nich jsou neúplné, zavádějící nebo přímo lživé. Podíváme se nyní na pár ukázkových příkladů.
Kdo chce studovat angličtinu, materiály si obvykle najde lehce. Různých knih, aplikací i videí ke studiu jsou plná knihkupectví i web. Jaká je ale situace v případě, že chceme studovat nějaký exotický jazyk, jako je například hindština? Překvapivě dobrá. Nabídka je bohatá, jen si vybrat.
Prý je to moc těžké, příliš obsáhlé, úkoly jsou komplikované, úroveň neodpovídá dovednostem žáka deváté třídy.
„Pane učiteli, to nemůžeme zvládnout!“ jsem slyšel několikrát.
A přece ten projekt podle nedávno publikovaného zadání dopadl výborně. Integruje práci s informacemi, vlastní tvorbu materiálů, grafiku, ekologickou výchovu a mnohé další.
Napsal jsem článek o bohyni Kálí, dal jsem do něj to, co jsem sám znal a k tomu jsem přidal asi hodinku pročítání materiálů na webu. Výsledný text neprošel přes korekturu od mého přítele rodilého Inda a tak jsem jej raději ani nevydal. Bylo v něm příliš mnoho nepřesností. Naštěstí jinde se mi podaří občas podobné základní chyby odhalit. Zde je jejich malý přehled.
Je dobré vědět, jak se tvoří tabulky a grafy. Mnohem užitečnější však je tato data správně zpracovat a interpetovat.
Jedna názorná infografika je mnohdy přehlednější než složité tabulky. Naučíme se je tedy tyto infografiky vytvářet. Tématem práce jsou odpady a jejich třídění. Budeme pracovat s reálnými daty.
Autobus po té trase jede jen jeden denně, jízdní řád neexistuje a lístky se kupují den předem. Proto jsme byli rádi, že jsme chytili stopa. Vzali nás Indové jedoucí ve dvou náklaďácích.
Auta byla čistá, v kabině spousta prostoru pro nohy, řidiči pouštěli dobrou muziku a cesta příjemně ubíhala. Tedy samá pozitiva.
Zásadně neučím žáky pracovat v PowerPointu. Učím je vytvářet prezentace a ještě přesněji řečeno – učím je prezentovat. Možná to sám neumím dokonale, ale poznám špatnou prezentaci. Zejména, když musím v rámci referátů a skupinových prací shlédnout desítky žákovských výstupů. Pak často, dlouze a těžce trpím. PowerPoint je pouhý nástroj, který používáme na jednu malou a nevýznamnou část tvorby našeho vystoupení – totiž k tvorbě prezentace. Většinu času a úsilí bychom měli věnovat tomu podstatnějšímu, přemýšlení o stavbě našeho sdělení.
Obešli jste v Delhi všechny památky doporučené v průvodci na prvním místě? Sedíte na Pahargandži u čaje a přemýšlíte, kam zajít, než vám večer pojede vlak někam pryč ze znečištěného a příliš hlučného Delhi?
Učíme ty naše milé žáky všemu, co nám ukládá Školní vzdělávací plán, plníme požadavky RVP, přizpůsobujeme témata jejich dovednostem a momentální situaci ve třídě.
Stále ale existuje malá skupina informací, které žákům nikdy neřeknu. Ledaže by četli můj blog. Při hodinách informatiky se čas od času setkám s podváděním. Někdy najdu při testu klasické papírové taháky schované pod klávesnicí, jindy zaslechnu hlasitý šepot“ čtyři A, čtyři A, odpověď na čtverku je áčko“.
Anglicky se pevná (nezlomitelná) mezera řekne fixed gap. V rámci aktivity, kterou procházím se sedmáky i deváťáky, se naučíme nejen anglický výraz, ale i prakticky vyzkoušíme, jak co nejlépe upravovat dokumenty, aby splňovaly typografické zásady. Je tu pro vás další lekce CLILu.