Uttarákhand Indie

Uttarákhand

Země hor, bohů a starých poutních míst

Vklíněný mezi Nepál na východě a Himáčalpradéš na západě je Uttarákhand mým tajným tipem pro všechny milovníky hor, krásných treků a poutních míst.

Proč sem jet? Co třeba pramen řeky Gangy, města Haridwar a Rišikéš nebo tisíce odlehlých vesnic vysoko v horách? Oblastmi Garhwal a Kumaon vedou slavné a populární treky. Naopak východ kolem Nanda Devi je navštěvovaný méně.

Houba vyrůstající z housenky - moje nejdražší svačina v životě Pavel Hodál 23. 2. 2024
Na pultech s ovocem a zeleninou se běžné žampiony prodávají za přibližně 180 Kč/kg, Shiitake stojí asi třikrát tolik a lanýže mohou dosáhnout ceny desetitisíců za kilogram.

Nicméně, všechny tyto ceny blednou ve srovnání s housenkovou houbou, jejíž cena v Indii atakuje přibližně 0,5 milionu v přepočtu na české koruny a v zahraničí její cena může dosáhnout závratných 2,2 milionu Kč. Podotýkám, že se skutečně jedná o cenu za 1 kilogram sušené houby.

A já ji jen tak obyčejně snědl na svačinu.
Chipla Kedar trek - bělochy jsme tu 40 let neviděli Pavel Hodál 23. 12. 2023
Chtěli jsme do hor co nejblíže k Tibetu, ale nedostali jsme povolení. I přesto stál náhradní trek na trojmezí Indie, Nepálu a Číny za to.

Oblast Dharchula ve státě Uttarákhand je už desetiletí sporným místem mezi Indií a Čínou. A právě po pozůstatcích vojenských betonových bunkrů na hřebenech Himálaje jsme putovali.
Kedarnath – Šivův chrám, který zázračně přečkal povodeň Pavel Hodál 2. 2. 2019
V roce 2013 zasáhly oblast severní Indie mohutné deště. Následné záplavy zničily množství domů, mostů, silnic a utopilo se více než 6 tisíc lidí. Zasažený byl i Kedarnath, jedno z nejposvátnějších míst Indie.
Pět let poté jsou v krajině stále ještě patrné stopy po velké vodě, ale nejdůležitější šivaistický chrám vysoko v horách zůstal jakoby zázrakem nedotčený.
Indickým Himálajem podle řeky Rupin vzhůru do sedla a ještě dál Pavel Hodál 12. 11. 2018
O překvapení na tomto treku není nouze. Divoká řeka, osamělé vesnice, krásné vodopády a sedlo vysoké téměř pět tisíc metrů.
Přesto ale nepatří mezi obtížné. Je jen málo známý, a proto zatím i „nezkažený masovým turismem“. Řeč je o treku přes sedlo Rupin spojující indický Uttarákhand s Himáčalpradéšem.
Rišikéš – staňte se mistrem jógy v pěti dnech Pavel Hodál 2. 4. 2017
Ano, máte pravdu. Ten nadpis je mírně ironický. Na severoindický Rišikéš a lekce jógy si totiž názor musí udělat každý sám.
Madmahéšvar je malý chrám vysoko v Himálaji a stojí za to se k němu vypravit Pavel Hodál 31. 1. 2017
Stojí v odlehlém himálajském údolí a nevede tam silnice.
Budete u něj skoro sami. Není příliš známý a neproudí k němu davy poutníků.
Pěší trasa od poslední vesnice nahoru do hor je krásná a přiměřeně obtížná.
Putování Himálajem - Dřív cesta trvala 4 týdny, dnes jste tam za den Pavel Hodál 18. 2. 2016
Byli byste ochotní jít pěšky třicet dní trasu, kterou dnes ujede autobus za dvanáct hodin?
Jako z jiného světa tak působí zápisky dávných poutníků z první poloviny dvacátého století. Přečtěte si popis cesty ke Kedarnáthu od Paula Bruntona.
Tam, kde sídlí bohové – cesta k prameni Jamuny Pavel Hodál 23. 1. 2016
Poutních míst jsou v Indii tisíce. Některá z nich jsou však významnější něž jiná. Už staletí tu putují poutníci k pramenům posvátných řek. Jamunotri, pramen řeky Jamuny, leží v Garhvalském Himálaji. Ne každý však ocení dlouhé trmácení plechovým autobusem po klikaté horské silnici, aby se smočil v prameni nějaké řeky.
Poustevník v Himálaji - Paul Brunton Pavel Hodál 1. 5. 2014
Nepřístupné horské hřebeny Himálaje. Počátek 20. století a hory bez silnic a horských hotelů tak typických pro dnešní dobu. Život v osamělém bungalovu v horách indického Garwalu.

Paul Brunton popisuje svět Himálaje, který už neexistuje. Možná právě proto je potřeba, abychom takové texty četli.
Jim Corbett a jeho indičtí tygři Pavel Hodál 6. 5. 2011
Tygr se dvěma skoky vyšvihl nahoru po šestimetrovém srázu. Byla tam malá plošinka a za ní se hora zase vzpínala vzhůru. Slyšel jsem tygra šustit ve zvadlém listí na oné plošince, a pak bylo najednou ticho. To se dalo vykládat dvojím způsobem - buď tygr zahynul, sotva se dostal na plošinku, nebo zůstal nezraněn. Držel jsem pušku u ramene připravenou k výstřelu a pozorně jsem několik minut sledoval, co se bude dít; protože se nic neozývalo, zase jsem pušku sklonil.