Nicméně, všechny tyto ceny blednou ve srovnání s housenkovou houbou, jejíž cena v Indii atakuje přibližně 0,5 milionu v přepočtu na české koruny a v zahraničí její cena může dosáhnout závratných 2,2 milionu Kč. Podotýkám, že se skutečně jedná o cenu za 1 kilogram sušené houby.
A já ji jen tak obyčejně snědl na svačinu.
Houba nebo housenka? Obojí
Tato houba, známá v Asii tibetským názvem yartsa gunbu, což znamená “letní tráva, zimní červ”, je zřejmě nejdražší houbovou delikatesu na světě. A pro mnoho himálajských horalů je důležitým zdrojem příjmů.
Pro mnohé sběrače představuje sezónní sklizeň dokonce jediný roční příjem, a proto se v období monzunů od června do srpna celé rodiny vydávají na horské louky indického Himálaje. Táboří zde v primitivních podmínkách a úmorně hledají nenápadné plodnice této parazitické houby.
Neobyčejný životní cyklus parazita
Housenková houba je výsledkem unikátního a trochu morbidního procesu.
Ve skutečnosti se nazývá Housenice čínská (Ophiocordyceps sinensis) a není to ani obyčejná housenka, ani obyčejná houba. Jedná se o entomopatogenní druh, který parazituje na larvách motýlů z čeledi Hepialidae. Houba v letním období infikuje živé housenky a spory hub prorostou přímo do jejího těla.
Jako typický parazit odebírá housence živiny a postupně její tkáň nahrazuje vlastním myceliem.
Na zimu se napadená housenka zahrabe pod zem. Jenže kukla a motýl se z ní už nikdy nestane. Ve finální fázi totiž houba housenkou plně proroste, ale nestráví ji. Z jejího těla vyraší tmavě hnědá houbová plodnice dlouhá několik centimetrů.
Housenka je skutečně mumifikovaná a při sběru dobře rozpoznatelná.
Posuďte sami.
To představuje poněkud složitější vývoj než u již zmíněných žampionů, nemyslíte? Už chápete, proč je tato houba tak vzácná a ceněná?
Údajně léčivá až zázračná
Přestože se vám může tento proces zdát hrůzný, plodnice housenice čínské má v tradiční čínské a tibetské medicíně dlouhou historii využívání. Je ceněna pro své údajné afrodisiakální a další léčivé účinky.
Při přípravě tohoto textu jsem prošel mnoho různých webů a e-shopů nabízejících buď tyto houby na váhu nebo jako extrakty a přípravky z ní vyrobené. Zajímavé je, že každý obchodník zdůrazňuje jiné benefity užívání. Někteří velmi přesvědčivě zdůrazňují podporu erekce, jiní slibují léčbu téměř všech tělesných orgánů včetně rakoviny i obyčejné únavy. Pár webů nabízí “zaručeně pravý prášek” a výtažky z housenkové houby za pár stokorun. Což při ceně originální suroviny v milionech Kč za kg moc důvěryhodně nepůsobí.
Ale pozor, věda zatím tato tvrzení o léčebných účincích plně nepotvrdila. Spíš mám dojem, že veškerá mánie kolem užívání housenkové houby je projevem nedostupnosti a vysoké ceny. Řadí se tak zřejmě k podobným mýtům jako nosorožčí rohy nebo žraločí ploutve.
Tak se Yarsagumba stává spíše symbolem společenského statusu a bohatství.
Pro indické horaly je to však vedlejší. Sami houbu běžně nekonzumují, je pro ně jistě výhodnější ji pouze sbírat a prodávat překupníkům. Ze zisku pak celý zbytek roku žijí. To je vlastně také dobře.
Bez erekce, s houbou, ale hladový
Mé nejdražší jídlo v životě? Snědl jsem ho během tří sekund na treku v Indii. A moc mě nezasytilo.
Táhli jsme se do kopce na treku k Chipla Kedar. Při jedné pauze jsem si na svačinu dal kousek čokolády v hodnotě dvacet korun, zajedl ji jednou sušenou housenicí čínskou v hodnotě odhadem 20 000 Kč, vše zapil vodou z pramene a pokračoval v cestě.
Ptáte se, jestli jsem po takové luxusní svačině cítil příliv energie, zázračně zmizely nemoci nebo jsem dostal obří erekci, tak musím bohužel odpovědět, že nic z toho se nestalo.
Kde jsem tak vzácné sousto vzal?
Mezi sběrači
Yartsa gunbu neboli caterpillar fungi neboli letní tráva roste v Indii, Tibetu, Nepálu a Bhútánu v nadmořských výškách nad 3000 metrů. Jezdím v Indii do hor pravidelně a se sběrači se na trecích setkávám dost často. Ne všichni se specializují jen na tuto parazitickou houbu. Obvykle hledají a suší větší škálu léčivých bylin, pátrají po minerálech, hlídají svá stáda ovcí a koz a tak jsou jejich sezónní příjmy kombinací všeho uvedeného.
Specializované sběrače housenkové houby jsme potkali v oblasti Dharchula na východě státu Uttárakhand v severní části Indie. Jednotlivé party mužů i celé rodiny mířily nahoru na louky nad hranicí lesa, jiní se vraceli po několika týdnech dolů do vesnic a další přespávali pod igelitovými plachtami v primitivních táborech na hřebeni.
Jejich pohostinnost byla obrovská, úsměvy nakažlivé a touha povídat si s cizincem velká. Právě od nich jsem dostal dva vzácné kousky této houby. Dar o to vzácnější, když jsem se později dozvěděl, že při troše štěstí najdou přibližně 5 kusů za den. Někdy ale vůbec nic. Znamená to pro ně celodenní plahočení po prudkých horských srázech během letního monzunu, obrovské množství nachozených kilometrů a celodenně shrbená záda.
Housenka, která se stala zlatým dolem
Za jeden kousek této parazitické houby pak překupníci horalům zaplatí přibližně 1 000 indických Rupií. Což je pro obyvatele odlehlých údolí opravdu hodně peněz. Sami pak převezou zboží do větších měst dole v planinách nebo přímo k obchodníkům z Číny. Tam už se houba prodává za již zmíněných 110 000 USD/kg, tedy přes 2 miliony českých korun.
Takže moje svačinka měla opravdu hodnotu odhadem 20 000 Kč. Zážitky ze setkání se sběrači ale penězi vyčíslit nejdou.
housenice čínská
neboli
- Caterpillar Fungus
- Yartsa gunbu
- letní tráva, zimní červ