Dějiny Indie

Představte si jeskynní malby typu Altamita nebo Lascaux. Jen starší o pár tisíc let. Bez turistického zázemí, bez parkoviště plného autobusů a fronty všudypřítomných turistů.
Najdete tu stáda jelenů a slonů, buvoly a tygry kreslené červenou hlinkou po skalních stěnách. Budete zde skoro sami. Bez průvodce. V zeleni tropické džungle. V srdci Indie. To jsou skalní malby v indické Bhimbetce.

Je zvláštní, k čemu všemu se člověk dostane, když navštíví bývalý domov dávno mrtvého indického básníka. Do jednoho článku jsem tak nějak smíchal poezii v urdštině, muzeum v Dillí, aplikaci pro Android, nový hotel a knížku z roku 1972.
Jenže ono to všechno tak nějak spolu souvisí. Prohlídka opraveného paláce (haveli) indického básníka Mirza Ghaliba může být milým zpestřením návštěvy starého Dillí.

Pokud se zmíníme o boji za indickou nezávislost, automaticky se nám zřejmě vybaví Gándí a jeho pacifismus. Zatímco Gándhího principy nenásilí jsou dostatečně známé, o jeho politických kolezích je informací poskrovnu. Kniha Subháščandra Bose nám dokazuje, že není vše černobílé. Podpora nacistického Německa či spolupráce s Hitlerem může na druhé straně vést ke osvobození Indie od britské nadvlády. Alespoň tak to prezentují S. Vavroušková a J. Bečka ve své knize o hledání cest ke svobodě Indie.

Text této knihy je příliš brutální, aby byl pravdou. Ale bohužel je. Basharat Peer se narodil v Kašmíru a v knize Curfewed night popisuje na základě svého osobního příběhu jak konflikt o Kašmír zasáhl do života místních lidí, od základů vyvrátil staleté tradice, změnil ekonomiku údolí a především zničil lidské životy. Basharat Peer je novinář a proto se jeho kniha dá číst jako jeden dlouhý novinový článek.