Indie

Sedíte na střešní terase, v ruce držíte horký masala čaj, z dálky je slyšet typické troubení indických motorek a čekáte na soumrak. A pak to začne. Z oken a puklin masivního paláce nad vámi se začne ozývat nejdřív nenápadné šustění, které se během pár vteřin promění v černý proud letících netopýrů.

I tohle lze zažít v Bundí.

Jak se ocitl 80tunový blok žuly ve výšce šedesáti metrů – a proč vám s tím v roce 21. století pomůže mobilní aplikace?
Vydáváme se do Thanjavuru, města uprostřed jihoindických rýžových polí k jednomu z inženýrských zázraků staré Indie, kde Šiva tančí a lidé stavěli bez malty a betonu.

Indolog Jan Marek popisuje cestu do Džajsalméru jako strastiplné putování autobusem pouští na západě Rádžasthánu. Jenže on tu pobýval někdy v 60. letech 20. století. Tehdy sem vlak ještě nejezdil a cesta z Dillí trvala 2,5 dne.
Dnes to zvládnete za 18 hodin.

Pěšky, na kole, na slonovi nebo dokonce putovat vleže jako housenka? Narmada Parikrama je důkazem, že každý má svůj způsob, jak obejít posvátnou řeku.

A že některá setkání byla opravdu bláznivá!

Když se vydáte podél břehů jedné z nejposvátnějších řek Indie, víte, že cesta nebude úplně pohodlná. Na kole, mezi poutníky, v prachu a vedru indickým venkovem, kam se běžný turista nikdy nepodívá.

Projel jsem ji od pramene až k moři. Občas žádný komfort – ale s autentickými zážitky, které za to stojí.

Naplánovat si cestu po indickém venkově může znít romanticky a zajímavě. Nezapomeňte ale, že „venkov“ v Indii znamená i naprostou absenci služeb a ubytování západního typu. Hotely tu prostě nenajdete. Během stovek kilometrů budete spát tam, kde se ocitnete, a v tom, co je právě k dispozici.

A nemusí to vždy být úplně příjemné.

Na pultech s ovocem a zeleninou se běžné žampiony prodávají za přibližně 180 Kč/kg, Shiitake stojí asi třikrát tolik a lanýže mohou dosáhnout ceny desetitisíců za kilogram.

Nicméně, všechny tyto ceny blednou ve srovnání s housenkovou houbou, jejíž cena v Indii atakuje přibližně 0,5 milionu v přepočtu na české koruny a v zahraničí její cena může dosáhnout závratných 2,2 milionu Kč. Podotýkám, že se skutečně jedná o cenu za 1 kilogram sušené houby.

A já ji jen tak obyčejně snědl na svačinu.

Necelých 300 km od Dillí, takže na indické poměry opravdu jen kousek, se rozprostírá kraj Shekhawati, kdysi významná zastávka na karavanní cestě Rádžasthánem.

Jen zde můžete na fasádách domů vidět společně malby Kršny, letadlo, islámské motivy nebo vlak. Shekhawati je totiž úžasnou venkovní výtvarnou galerií.

Chtěli jsme do hor co nejblíže k Tibetu, ale nedostali jsme povolení. I přesto stál náhradní trek na trojmezí Indie, Nepálu a Číny za to.

Oblast Dharchula ve státě Uttarákhand je už desetiletí sporným místem mezi Indií a Čínou. A právě po pozůstatcích vojenských betonových bunkrů na hřebenech Himálaje jsme putovali.

Stejně tak, jako když mi v Indii servírovali čerstvou samosu do útržku novin, jsem si připadal při rozbalení knížky Smaženky a machři. Ona to totiž není jen tak ledajaká knížka.

Ke kterému cestopisu dostanete mapu, pohlednice, 3 malé knížečky a to celé zabalené v papundeklové krabičce? Prostě originální dílo s originálním textem. A chutná (čte se) stejně jako ta samosa.