Smaženky a machři - konečně originální cestopis!

0_Smaženky a machři - Jiří Krejčík
Stejně tak, jako když mi v Indii servírovali čerstvou samosu do útržku novin, jsem si připadal při rozbalení knížky Smaženky a machři. Ona to totiž není jen tak ledajaká knížka.

Ke kterému cestopisu dostanete mapu, pohlednice, 3 malé knížečky a to celé zabalené v papundeklové krabičce? Prostě originální dílo s originálním textem. A chutná (čte se) stejně jako ta samosa.

Jiří Krejčík — Současná Indie pohledem z okna nádražky

Super, originál, zajímavý formát. Tohleto je ta Indie? Asi ano. Stejný papír, jako indické levné tisky. Přiložené pohlednice a mapa. V Indii je možné úplně všechno a zároveň tam nejde vůbec nic. Tahle knížka asi překvapí. Jdeme na to. 

Pak jsem se začetl… a nešlo přestat

Nekonečná jízda indickým vlakem. Vedro a přeplněná druhá třída bez rezervace. Po 18 hodinách vystoupím na peronu a první kroky vedou do nádražní restaurace. Číšník mi špinavým hadrem otře špinavý stůl a do plechového talíře kydne nějakou tu omáčku a přidá placky. K tomu si dám čaj. Někdy je to úžasné, častěji nestojí jídlo za nic. Jenže ta atmosféra, ty vůně, ty emoce indických nádražek by se daly krájet a exportovat ven. Tohle na uniformním západě už (téměř) nezažijete. 

Takové jsou moje nejčastější vzpomínky z cest po Indii. Smaženky a machři jsou takových zážitků plné. Kdo nezažil, musí číst. Kdo zažil, musí číst také, aby se královsky bavil tím, jak jsou naše zkušenosti shodné a jak s námi ta Indie, indické vlaky i nádražní hospody mávají a vrývají se hluboko pod kůži. 

Jenže on to není jen tak ledajaký cestopis. Indolog Jiří Krejčík není žádný suchar. V jednotlivých kapitolách píše zdánlivě bez ladu a skladu o atmosféře nádraží velkých měst i zapadlých koutů venkova. Nejedná se o akademický text nebo naivní popis bílého turisty. Jeho glosy jsou trefné a plné informací, kontextu a vhledu do současné Indie. Zároveň se velmi dobře čtou a baví.

No posuďte sami:

Už Ondřej Vesecký říkal, že skončit se má v nejlepším. Já jsem si to uvědomil, když jsem při svém putování střední Indií dospěl do poutního místa jménem Ómkáréšvar. Města, které vypadá, jako kdybyste Banáras nebo Haridvár doživotně pronajali kolotočářům. Města, kde najdete chrám s tak bizarním sousoším hinduistického panteonu, že je v něm pro jistotu zakázáno fotit. A města, kde jsem pozřel tak hnusné jídlo, že jsem se po prvním a jediném soustu rozbrečel a seznal, že se velice pravděpodobně do rána poseru.

(Jiří krejčík na serveru Vágus.cz)

Tuto  ukázku jsem vybral přímo z webu, hlavně pro porovnání s mým suchopárným popisem Ómkáréšvaru z roku 2011. V knížce ji nenajdete, ale stylem naprosto odpovídá.

Smaženky a machři - Jiří Krejčík

Dáte si samosu nebo raději dal vada?

Chcete místní autentický podnik nebo raději větší řetězec občerstvení s uniformní nabídkou? Obojí je risk a obojí je zážitek. Autor projde a vyzkouší obojí, často při jedné návštěvě. Pro něj totiž i taková hloubková exkurze do hlubin nádražních vývařoven může být cílem. Plánovat 4hodinový pobyt na nádraží jen proto, abych vyzkoušel 4 místní podniky, na to jsem sám nikdy neměl nervy ani žaludek. 

Smaženky a machři - Jiří Krejčík

Konečně pořádný cestopis

S blogísky bílých baťůžkářů, kteří poprvé vyjeli do Indie a rozhodli se o tom napsat knihu, protože přece po 3 týdnech cestování už ví vše, jsem dávno skončil. Viz můj starší text Co s cestopisy? Není náhodou ten váš deník z Indie úplně zbytečný?. Proto je knížka Smaženky a machři velmi příjemným překvapením. Jdu si teď uvařit čole bhature, budu si při tom listovat touhle knížkou a těšit se na letošní cestu do Indie.

Samosa

Další texty autora

Jiří Krejčík je součástí kolektivu autorů webu Vagus.cz. Určitě si pročtěte jeho další texty. Mnohé z nich najdete v této knížce, ale na webu je toho k přečtení mnohem víc.

Další informace k Indii najdete v podrobném průvodci

indický průvodce

Zobrazit průvodce