Letošní cestování vlakem po Indii bylo dalším důkazem, že v této zemi není nikdy nic jisté. To, co předpokládáme, neplatí více než kdekoliv jinde. Člověk by řekl, že když si koupí lístek do první, tedy nejvyšší a nejlepší třídy, která se tu nabízí, že bude cestovat v pohodě a bez stresu.

Už několik dní se stravuji v londýnských bufetech. A pokaždé produkuji při každé večeři ohromné množství odpadu. Plastové talíře, papírové krabičky na jídlo, jednorázové příbory. To vše končí po večeři v odpadkovém koši.
S lítostí vzpomínám na čerstvé a nádherně zelené banánovníkové listy, na kterých servírují jídlo v jižní Indii.

Jedním z často zobrazovaných výjevů na zdech klášterů je takzvané „kolo života„ Bhavačakra. Setkáte se i s pojmem „kolo samsáry“ nebo „kolo bytí“. A právě u něj se vyplatí zastavit a prohlédnout si jeho symboliku. Co vyjadřuje a čeho si všímat?

Málokdo má čas a chuť číst velké indické eposy Mahábháratu a Rámájanu v originále. Přeci jen v případě Mahábháraty se jedná o 100 000 dvojverší v 18 knihách. V případě Rámájany byste museli přečíst o něco méně - jen 24 000 dvojverší. Pro srovnání - texty Starého a Nového zákona by se do Mahábháraty vešly patnáctkrát. Kompletní text Mahábháraty a Rámájany v češtině nikdy nevyšel. Přečíst si můžeme jen úryvky a dílčí epizody.

Jsou situace, kdy si v Indii vystačíte s běžným anglickým, případně hindským slovníkem. Začátečnkům a nováčkům v Indii je třeba ale vysvětlit, že více potřebují slovník výkladový.
To, co se v lekcích angličtiny dosud učili, totiž v Indii neplatí. Podívejte se na seznam nejčastějších nedorozumnění vzniklých odlišností západního a východního pojetí anglických frází.

Jsou knihy, které čteme kvůli jejich obsahu a je nám jedno v jakém formátu. Třeba jako prostý text ve čtečce e-knih. Pak jsou ale knihy, které nás zaujmou nejen obsahem, ale svoji úpravou, nádhernou sazbou, ilustracemi a obálkou. K takovým knihám patří i "Ó Matko Lakšmí, dej mi dar!" od naší indoložky Hany Preinhaelterové.