S lítostí vzpomínám na čerstvé a nádherně zelené banánovníkové listy, na kterých servírují jídlo v jižní Indii.
Samozřejmě jsou věci a zvyklosti, které ke konkrétnímu místu a kultuře neoddiskutovatelně patří. Jsou součástí místního koloritu a není na místě je kritizovat. Zažil jsem to v USA a nyní i zde v Londýně. V bufetech tu sedí desítky dalších strávníků, turistů i domácích. Celkem určitě statisíce plastových talířů a zbytečných odpadků.
Vždy, když tu nesu použité nádobí do odpadkového koše, vzpomenu si na trochu jiný způsob stolování, který je mi výrazně bližší. Přesuňme se o pár tisíc kilometrů směrem na jihovýchod — do jižní části Indie. Zde je zvykem poněkud jiné stolování.
Namísto talířů tu slouží banánovníkové listy. Čerstvě nařezané pásy banánovníkových listů vám číšník položí na stůl, opláchne čistou vodou a začne na ně servírovat jídlo. Obvykle rýži, zeleninu, placky…
Na čerstvém zeleném listovém talíři se jí tak nějak jinak než z plastové náhražky. Stejně jako jeho plastový “kolega z Londýna” je jednorázový. Když dojíte, obsluha vše zmačká a vyhodí. Avšak listový talíř se rozloží po prvním prudkém dešti, odnesou jej mravenci nebo sežere kolemjdoucí kráva. A že těch krav tu je na ulicích opravdu hodně. Takže z jednoho oběda se najíte vy i ten posvátný dobytek.
Nádobí na jedno použití však nemusí být jen z banánovníku. Když si v Indii dáte jídlo někde u stánku na ulici, často vám je naservírují do misky, která je sešpendlená z malých listů. Nevím, co je to za keř či strom, ale vždy jsem obdivoval zručnost indických žen, které dokázaly několika rychlými hmaty vyrobit vzhlednou listovou misku.
Zato další typ nádobí — hliněné jednorázové pohárky zas tak vzhledné nebývají. Ale svoji funkci plní skvěle. Na nádražích v nich dostanete často čaj nebo na ulici jogurtový nápoj lassi. Jsou uplácané jen tak nahrubo z hlíny a sušené na slunci, nebývají pálené. Vydrží právě to jedno jediné použití. Vypít a zahodit. Roztříštit hlínu o nástupiště na nádraží nebo chodník ulice.
Oo dešti se nepálená hlína rozdrobí a splyne s ostatním bahnem ulice. Jak prosté.
V indických vlacích se však v poslední době setkáte spíše s plastovými kalíšky. A Indové se k nim chovají stejně jako k těm hliněným. Proto jsou železniční tratě lemovány množstvím odpadků. Což je jistě škoda.
