Je to sice cestopis, ale o Indii se v něm na první pohled moc nedozvíte. Na ten druhý pohled je to jeden z nejlepších indických cestopisů, co jsem v poslední době četl.
Řeč je o knize There are other rivers od Alastair Humphreys.

Až si dnes pustíte vodu z kohoutku, zamyslete se nad miliony lidí, kteří pro ni chodí až kilometry daleko a přináší ji od studny či řeky ve džberech a kanystrech.

V textu z knihy “There are other rivers” je o tom jen krátká zmínka, ale pomáhá nám uvědomit si, jak omezené je naše vnímání světa prostředím, ve kterém trávíme většinu času. Indie je obrovská a naše životy omezené.

Můžete obejít sochu, stúpu, vydat se kolem chrámu a dokonce obkroužit i celé město nebo posvátnou horu. To je parikrama. Parikrama znamená obcházení a je součástí modlitby a uctění boha.
Tato „cesta kolem“ patří neodlučitelně k hinduismu, buddhismu i džinismu. A když se spojí s tradicí posvátných řek, může vzniknout i několik let dlouhá pouť.

Představte si, že je vám 62 let a žijete v Číně. Chybí vám některé posvátné texty a nejste spokojený s překladem těch stávajících.
Tak si pro ně prostě zajdete. Do Indie. Pěšky. Přes hory.
V 5. století n. l. A cesta vám trvá 23 let.

Konečně je tu kniha, kterou mohu bez výčitek svědomí doporučit všem, kteří se chystají poprvé do Indie, aby se seznámili se základy hinduistického panteonu.
Je čtivá, dobře napsaná a z jejích stránek na vás skutečně zavane duch této exotické země.

Kdo chce studovat angličtinu, materiály si obvykle najde lehce. Různých knih, aplikací i videí ke studiu jsou plná knihkupectví i web. Jaká je ale situace v případě, že chceme studovat nějaký exotický jazyk, jako je například hindština? Překvapivě dobrá. Nabídka je bohatá, jen si vybrat.