Je čtivá, dobře napsaná a z jejích stránek na vás skutečně zavane duch této exotické země.
Číst někdy klasické indické příběhy a legendy může být pro našince velmi obtížné. Styl vyprávění bývá výrazně odlišný od toho, jak jsme zvyklí z naší literatury. Výjimkou nejsou příběhy uvnitř příběhů v rámci jiného většího příběhu. Vyžaduje to velkou pozornost čtenáře, orientaci v reáliích nám poněkud cizí kultury, nutnost pamatovat si mnoho cizích jmen a chápat odlišnou motivaci postav. Kdo někdy zkoušel číst třeba Sómadévův Oceán příběhů, ví o čem mluvím.
Proto, alespoň z laického hlediska, vítám knihy jako jsou převyprávěné báje a mýty v krásné knize „O zlatém vejci, Brahmovi a vesmírných světech” od Jany Martínkové. Velmi dobře se jí povedlo přiblížit indické bájesloví českému čtenáři.
V tajuplné zemi. V níž se tyčí k nebo obrovské hory, údolí se svažují do nekonečných hlubin a prastará opuštěná města hlídají kroužící supi, věřili lidé odpradávna ve všemocné bohy, laskavé i kruté bohyně a také v démony, hadí bytosti, ve víly a duchy, v sílu světců a žár pokání.
A věřili v koloběh životů, ve kterém se lidská duše potácí, dokud nenalezne odvahu „netoužit”, a věřili v mókšu, únik z kruhu zrození, a ve tři cesty, které do ní vedou, z nichž jedna je odříkání, druhá poznání a třetí bezmezná láska.
A věřili také v to, že ve starých příbězích je skryté poselství, které člověku naznačí správnou cestu, ať už je cíl jeho konání jakýkoli – lepší zrození, doušek Amrty, který pozvedá mezi bohy; anebo nejvyšší poznání, které z koloběhu životů osvobozuje docela.
V té zemi tomu lidé věří dodnes…
(Jana Martínková v v závěru knihy)
Jednotlivé příběhy jsou spíše kratší, co do délky textu, ale stále ještě obsahují vše podstatné, aby i nezasvěcený laik pochopil zákonitosti indického panteonu, získal přehled o původu, povaze a slabinách jednotlivých indických bohu, bohyň, démonu a lidí.
Mýty starých Indů
Dozvíte se zde o základní božské trojici Brahma – Višnu – Šiva, o jejich ženských protějšcích ale i o množství dalších bohů, kteří dodnes vládnou ohni, větru, vodě anebo smrti.
A stejně tak, jak jsou bohové v hinduismu seřazeni podle vzniku a významu, jsou řazeny i jednotlivé kapitoly knihy. První příběh začíná Brahmou stvořitelem a přes další bohy, bohyně, polobohy a jejich pomocníky se dostáváme ke konci k významným jogínům, ršiům a lidem.
Pro všechny ostatní, kteří hledají víc, jsou tu stále k dispozici výborné, avšak rozsahem mnohem delší, Příběhy bájné Indie od Vladimíra Miltnera.
Krásné ilustrace a sazba nakladatelství Argo jen podtrhují čtivý text. Sám se budu určitě ke knize ještě vracet. Paní Martínková má dar vyprávět, používá bohatý jazyk a snad ještě něco dalšího napíše. Protože to, jak se jí v této knize podařilo skloubit indické příběhy s vnímáním evropského čtenáře, je jistě nevšední a zaslouží si obdiv.
Anotace
V této knize ožívají nejvýznamnější postavy indické mytologie plné všemocných bohů, laskavých i krutých bohyň, zarputilých asketů a splněných přání. Setkáte se v ní nejen s Brahmou, Višnuem a Šivou, základní trojicí hinduistického panteonu, ale i s “menšími” bohy, kteří dodnes vládnou vodě, ohni, větru anebo smrti.
