Nedávno jsem při úklidu našel své devět let staré přípravy na hodiny informatiky. Viděno dnešní optikou působily opravdu legračně. Jen si to představte: Celou hodinu jsme se sedmáky formátovali písmo! Dnes je ta představa poněkud úsměvná.
Naši žáci (i my učitelé) jsme už jinde.

Informatika se dá výborně integrovat do jiných předmětů. Třeba do hodin jazyků. V rámci dvojjazyčné výuky nebo konverzace z angličtiny se určitě může hodit taková virtuální prohlídka Londýna. Mapy Google Streetview zná asi každý, ale co třeba britské jízdní řády? V rámci jednoho cvičení se šesťáky každoročně naplánujeme cestu, virtuálně zavítáme do Londýna, projdeme se po ulicích a mrkneme se, jak nám jede metro. Slovní zásoba, která je k tomu potřeba, není zas tak obsáhlá. A kupodivu po krátké instruktáži se žáci na webu londýnského dopravního podniku velmi rychle zorientují.

Nedávno jsem se společně "postiženými" učiteli debatoval na téma Moodle a jak jej využít ve škole. Během hodinové debaty na Google+ padlo dost otázek a já si při odpovídání stále více uvědomoval, jak je vlastně Moodle pro mě jako pro učitele důležitý.

Pokud žáci zvládnou základy práce ve vektorovém editoru (vkládání a úprava vlastností tvarů, tvarování a kreslení vlastních křivek a seskupení a rozdělení), je čas na vlastní projekt. Tentokrát jsme zvolili téma mapa okolí mého bydliště.

Kreslení vektorových tvarů je velmi vděčná činnost. Kdysi dávno jsem v kroužku grafiky kreslil s několika žáky v Zoner Callistu. Myslím, že kluky to bavilo.
Pak jsme přešli na program Inkscape. Přeci jen je to freeware a ukládá do univerzálního formátu svg. Obrovskou výhodou takového kreslení je to, že po krátkém zaučení a seznámení se s funkcemi programu je schopen v podstatě každý něco nakreslit.

Tvorba komiksů v hodinách informatiky je na první pohled náročná záležitost. Ale opravdu jen na ten první pohled. Ve skutečnosti se jedná o velmi jednoduchou činnost. Děti baví a po prvotním seznámení s prostředím webových služeb, kde jsme komiksy vytvářeli, si žáci sami tvořili větší množství jednoduchých i složitějších příběhů. Jak na to?