Prostě přinutit žáky, aby tu nenáviděnou učebnici geologie otevřeli aspoň jednou. A trochu jinou formou se podívali, co to vlastně budeme letos probírat.
Zadání bylo jasné a jednoduché :
-
Prolistuj si učebnici přírodopisu pro 9. ročník.
-
Vymysli jednu kvízovou otázku z učiva, navrhni čtyři možné odpovědi a vyznač tu správnou.
Pak už jen stačilo v rámci cvičení v informatice vytvořit sdílenou tabulku daného formátu, zopakovat s žáky principy cloudu, sdílení a spolupráce v jednom dokumentu. A tu vymyšlenou otázku sem vložit.
Během chvíle jsem takto dostal příjemných 25 otázek do „pololetní práce“, kterou jsme, samozřejmě bez známek, „psali“ hned začátkem října. Přitom tvorba takového testu mi nezabrala víc než 1 minutu.
Kahoot! totiž umí importovat seznam otázek z tabulky. S touto informací přišla Jitka Rambousková a díky jí za super nápad.
Slovo „psali“ je tu schválně v uvozovkách, žáci totiž odpovídali s pomocí mobilu v Kahoot!.
Pokud je mezi mými čtenáři někdo, kdo snad Kahoot! nezná, jedná se o prima aplikaci, která umožní využít žákovské mobily, tablety nebo počítače jako hlasovací (odpovídací) zařízení na otázky, které vidí promítnuté před sebou.
Bylo to dobré? Bylo to nut(d)né?
Nebylo to nudné, nebylo to nutné. Bylo to rychlé, veselé a zábavné. A rozhodně to bylo zajímavější než klasické „otevřete si učebnice na straně …“
A stejnou pololetku si můžeme opravdu v lednu zopakovat a porovnat výsledky.
Nejhorší test je ten, který vymyslí žák sám
Bylo zajímavé pozorovat, co vše považují žáci za důležité. Minimálně polovinu otázek bych do písemky nikdy nedal a ani se na ně jinak neptal.
Ale když to tak chtěli, mají to mít. Tuto písemku si navrhli žáci sami sobě.
Žáci se neumí ptát. Formulace otázek často nebyla nejštastnější. Zadání typu „Co hospodaří s jódem“ není zrovna ideální. Možná bych to měl dát k ohodnocení i češtinářům, že?! A dál s tím určitě pracovat.
Budu v tom pokračovat? Určitě!
Takže za mě dobrý a příští září zas. Nejlepší písemka je totiž ta, kterou si žák navrhne sám.