KML soubory z AI: Praktická aktivita pro zeměpis a informatiku

Možná jste to dávno věděli a jen mně to nedošlo. Ono je to vlastně úplně logické. Umělá inteligence dokáže skutečně generovat i KML soubory. Odtud je jen malý krůček ke konkrétnímu žákovskému projektu.

Co je to KML

KML (Keyhole Markup Language) je formát souboru určený pro ukládání a sdílení zeměpisných dat. Původně vznikl pro program Google Earth, kde slouží k trojrozměrnému zobrazení dat, ale dnes je mezinárodním standardem.

Kromě Google Earth a Google My Maps jej dnes podporují i Mapy.cz, profesionální nástroje (třeba ArcGIS) a různé mobilní mapové aplikace.

Využili jsme to v hodině zeměpisu. Představte si téma „desková tektonika, pohyby kontinentů, vulkanismus, ohnivý kruh Pacifiku”. Chtěl jsem, aby žáci skutečně „uviděli“, proč sopky leží právě tam, kde leží. 

Jak na to? 

Pořizujeme data

Hej, AI, najdi seznam největších světových sopek, aktivních i neaktivních. U každé z nich dohledej následující údaje a výsledek zobraz ve formě tabulky: 

1. jméno sopky
2. zeměpisné souřadnice
3. typ sopky
4. zda je aktivní nebo ne
5. nadmořskou výšku
6. stát, ve kterém se nachází
7. datum poslední erupce: (Pomůže žákům určit, které sopky představují aktuální hrozbu).
8. nejničivější erupce v historii: (Dodá geografickým datům lidský a historický příběh).
9. počet obyvatel v okruhu 30 km: (Klíčový údaj pro pochopení rizikovosti dané oblasti).

Důležitou částí tohoto kroku je i kontrola získaných dat. Možná právě proto, že uvedené údaje jsou spíše encyklopedického rázu, byly bez chyb. Předpokládám, že u jiných dat tomu tak být nemusí. 

Tvoříme KML soubory

Ještě než se pustíte do bezhlavé tvorby KML, je potřeba si říct jednu důležitou věc — KML pracuje se zeměpisnými souřadnicemi jinak než jsme zvyklí z papírových map. V souladu s technickou specifikací formátu KML je nutné dodržet pořadí: zeměpisná délka (osa x) a poté zeměpisná šířka (osa y). Tak pozor na to! 

Stačí tedy jednoduchý prompt pro AI: uvedená data exportuj do formátu KML s tím, že jako první uvedeš zeměpisnou délku a poté zeměpisnou šířku. 

Tento získaný kód zkopírujte a uložte ve formátu KML s kódováním kódováním UTF-8 kvůli české diakritice. 

Obrázek

Import KML do map

1. Založte novou mapu na Google My Maps.
2. Pojmenujte konkrétní vrstvu třeba jako „sopky”.
3. Importujte vytvořený KML soubor. 

Hotovo

Jak taková mapa s doplňujícími informacemi může vypadat, se podívejte na naši konkrétní mapu “Sopky”. 

Obrázek

Upozornění pro šťouraly

Můžete jistě namítnout, že mnohé hotové KML soubory lze stáhnout z volně dostupných zdrojů dat a nemusíme je generovat pomocí AI. Ano, máte pravdu. Mně tu šlo o to, aby si žáci sami stanovili data, která budou zpracovávat, a jejich rozsah. 

Další možná rozšíření

Právě zde se ukazuje síla umělé inteligence a vidím tu jasný přesah do informatiky a tématu informační systémy. Nic nám přece nebrání začít data třídit podle kritérií a vytvářet skutečný Geografický Informační Systém ve více vrstvách map. Tím je naučíte, jak se v digitálním světě pracuje se strukturou informací. Například: 

Vrstvení podle aktivity: Rozdělte data do dvou vrstev — „Aktivní hrozba“ a „Spící obři“. V Google My Maps pak můžete aktivním sopkám přiřadit červenou ikonu ohně a těm neaktivním šedou barvu. Žáci tak okamžitě uvidí, kde je riziko nejvyšší.

Analýza ohrožení obyvatelstva: Využijte údaj o počtu obyvatel v okruhu 30 km. Vytvořte vrstvu „Krizové oblasti“, kde budou pouze sopky s populací nad 500 000 lidí. 

Kombinace s externími daty: Do své mapy nahrajte další vrstvu, například hranice tektonických desek (volně dostupné KML soubory na internetu). Žáci pak v přímém přenosu uvidí vztah mezi polohou sopek a okraji desek.

Historický kontext: Vytvořte vrstvu zaměřenou na nejničivější erupce v historii. Každý bod v mapě pak nebude jen souřadnicí, ale i nositelem konkrétního historického příběhu.