Tyto tanečně dramatická představení se hrají obvykle během slavností na kéralských vesnicích. I když v poslední době se v mnoha turistický centrech na jihu objevily “divadla”, která se orientují na turisty, a zajistí krátký vhled to tohoto úžasného tance. Kathakali je vývojově uzavřeným uměním. Forma i obsah jsou určeny jednou pro vždy a nemění se. Záleží na samotném přesném provedení jednotlivých kroků, tance a muder (postavení rukou a prstů), které určují umění herce a zdařilost představení.
I hercův samotný zjev a líčení je velmi impozantní. Příprava na vlastní představení začíná zhruba dvě hodiny předem. Herci se složitě líčí a nanášejí si na obličej vrstvy přírodních barev a lepí umělé vousy. Provedení líčení i barvy kostýmu jsou závazné a neměnné pro každou z představovaných postav.
Zelená symbolizuje bohy, hrdiny a krále. Tito jsou často nalíčeni tyrkysově zelenou a obličej je lemován bílými vousy z rýžové pasty, která utuhne a opticky obličej zvětší.
Démonické a cholerické postavy používají ornament Katti. V jejich tvářích se objevuje zelená, bílá a černá. Mají nasazený papírový kulatý nos.
Tádi, neboli vousatí, nemají rýžové vousy na tvářích, ale po bradou mají široký vous podobný límci.
Typ Kari symbolizuje démony a zloduchy. Taková postava je nalíčena černě. No a konečně líčení Minukku, které je nejjednodušší, symbolizuje ženy, askety nebo bráhmany.
Závěrečným oblečením kostýmu končí převtělení herce do mýtické postavy a pak už nepromluví ani slovo.
Celý příběh je pak vyprávěn pomocí gest rukou, postavení nohou, muder a zejména pak mistrovským ovládáním svalů obličeje. Dobrý herec kathakali je schopen ovládat zvlášť svaly tváří, rtů a dokonce i nosu tak, jak se nám to zdá až nemožné. Během okamžiku musí být schopen vyjádřit jednu ze základních emocí a mnoho jejich dalších variant. Ale samotná řeč rukou a prstů (mudry) je také velmi důležitá. Je ekvivalentem mluvené řeči a jednotlivá gesta vyjadřují nejen podstatná jména, ale i slovesa, zájmena nebo přídavná jména. Těchto gest je zhruba pět set. V kombinaci s pohyby rukou, postavením těla a mimikou obličeje dokáží herci vyjádřit jakýkoli situaci nebo citový stav.
Akustickou složku představení zajišťují dva zpívající vypravěči, kteří hrají na gongy a malé cimbály. Doprovází je také dva bubeníci.
Herecké umění kathakali je fyzicky i psychicky nesmírně náročné a vystupují při něm pouze muži. Do školy jsou přijímáni chlapci od dvanácti let. Každý herec je zároveň tanečníkem, mimem a akrobatem. Jeho výchova také vyžaduje hlubokou znalost mytologie.
Výuka probíhá v sezonních cyklech. Od května do srpna je nejintenzivnější. Od tří do čtyř hodin ráno sedí žáci v místnosti v jogínské pozici a cvičí mimiku očí. Musí být schopni pomocí očí vyjádřit velmi širokou škálu pocitů. Během vlastního představení si herci vkládají pod víčko dráždivé semínko, aby jim bělmo zkrvavělo a jejich pohled byl ještě výraznější. Jedním ze základních výrazů kathakali je sledování předmětu očima. Teprve až zrak dosáhne cíle, otočí se tím směrem i hlava a teprve pak na sebe bere určitý mimický výraz.
Od čtvrté do šesté hodiny ranní probíhá tréning a masáže jednotlivých částí těla. Neuvěřitelné fyzické výdrži tanečníků i jejich obratnosti se dosahuje mnohdy bolestivýma a dlouhým cvičením, drilem a masáží. Při kathakali se tanečníci pohybují po vnější straně chodidel. V této nepřirozené poloze tančí i skáčou.
Po tomto dlouhém ranním tréningu následuje nácvik tanečních figur a mimických výrazů jednotlivých figur.
Po odpoledním studiu historie a mytologie je ještě čeká nácvik jednotlivých muder a jemných mimických výrazů obličeje.
V současnosti jsou herci vychováváni v institutu Kerala Kalámandalam. V této škole múzických umění jsou během osmi let vzděláváni herci Kathakali jak v tanci, pantomimě tak i ve znalosti véd, sanskrtu a v mytologii.
Pozn. V článku je volně čerpáno z výborné knihy Pod praporem krále nebes (divadlo v Indii), D. Zbavitel, D. Kalvodová, Odeon
V článku je volně čerpáno z výborné knihy Pod praporem krále nebes (divadlo v Indii), D. Zbavitel, D. Kalvodová, Odeon
