A ještě než se zeptáte, rovnou vám odpovím: “Ne, pečené netopýry jsem tu nikdy neviděl ani nejedl.”
Nákup nemusí být nuda
U nás je běžné, že i lidé z venkova si zajedou pro zeleninu někam do hypermarketu. Najezdí kvůli tomu i desítky kilometrů. Běžně kupují potraviny zatavené v plastu původem z druhé strany Evropy.
V Indii je to jinak. Protože zelenina tvoří většinu jídelníčku běžného Inda, musí být snadno dostupná a hlavně čerstvá. Každá vesnice má tedy nějaké malé či větší tržiště. Konkurence a tím pádem i nabídka je proto široká.
Na venkově pochází většina zeleniny z nejbližšího okolí. Ve městech ale velcí dodavatelé zásobují centrální sklady jako kdekoliv jinde na světě. Ráno odtud přijede na trh náklaďák a trhovci si zboží rozeberou. Nicméně stále platí, že nabídka i kvalita je bohatší než u nás.
Indové jsou nároční zákazníci. Často můžete na tržnici vidět scénu, kdy kupující debatuje o ceně, přebírá a vybírá to nejlepší. Ve finále třeba i omlátí zvadlou zeleninu trhovci o hlavu. To je něco, co naši prodejci vůbec neznají.
Dokážete si představit podobnou podobnou scénu v některém z českých hypermarketů? Nabídka českých tržnic a obecně prodeje zboží u nás je proto uniformní a nudná.
To v Indii na trhu vládnou jiné emoce!
(Téměř) každodenní nákup
Vždy, když jsem měl v Indii možnost bydlet v nějaké domácnosti, panoval zvyk chodit dopoledne do tržnice a vybírat to nejlepší a nejčerstvější. V severoindickém Manipuru jsem každé ráno sledoval cestu farmářů a překupníků zeleniny ze zahrad na tržnici. Zelenina byla sklizena pozdě večer nebo brzy ráno. Téměř ještě za tmy. A hned kolem 6 hodiny s ní prodejci mířili na trh.
Většinu zeleniny kupují Indové podle aktuální potřeby. Vědí, že kdykoliv na trhu koupí další a čerstvou. Proč tedy kupovat lilek zabalený do igelitu nebo dokonce mraženou směs a skladovat ji týdny dopředu?
Bazar, trh, souq
Říkejte tomu jak chcete, ale indické trhy jsou světem samy o sobě. Mají jasná pravidla. I když se nám Evropanům na první pohled mohou zdát zmatené a špinavé.
Není to tak úplně pravda.
Ano, na zemi je špína a odpadky se hážou přímo pod nohy. Často to tu páchne. Stěny by potřebovaly vymalovat. Ale večer vždy někdo přijde, vše zamete a vyšplíchá vodou. A další den tu zas najdete čerstvou zeleninu, koření a trvanlivé potraviny.
Venkovský trh v Manipuru
Na trhu v indickém městě Moirangu na severovýchodě země narazíte na běžné potraviny. Třeba rýži, koření a zeleninu. K tomu si samozřejmě můžete koupit i čerstvé občerstvení, pokud vám při nákupu vyhládne. Speciální část trhu je totiž věnovaná jídelnám.
Dáte si palačinky nebo čili papričky obalené v těstíčku? Smaženou zeleninu nebo je libo lepkavou rýži zabalenou do banánovníkového listu a vařenou v páře? Vše čerstvé a dobré. Nebo třeba pečené ryby? Prodavačky na mě pokřikovaly a předháněly se v nabídce. Strávil jsem tu dlouhé hodiny a ochutnával jedno jídlo vedle druhého.
Plovoucí trh na kašmírském jezeře
Ranní prodej zeleniny přímo z lodí uprostřed jezera v hlavním městě Kašmíru Šrínagaru není určený pro běžné nakupující. Své výpěstky tu prodávají farmáři trhovcům, kteří pak zeleninu odváží do města.
Ale emoce tu vládnou velké. Smlouvá se tvrdě, občas dojde i na křik a loďky se přitom houpou tak, že hrozí potopení úrody i s farmářem. Po chvíli se všichni uklidní a hory lilků nebo okurek změní svého majitele.
Mezi trhovci a kravami v Madhjapradéši
Představte si prostor o velikosti několika fotbalových hřišť. Na něm rozložené stovky stánků. Plachty s potravinami a zeleninou leží přímo v prachu ulice. Mezi nimi procházejí snad tisíce lidí a desítky krav.
Ano, prostředí je tu nehygienické, zaprášené a špinavé. Chybí zázemí, prodává se přímo pod širým nebem. Ale zelenina i ovoce vypadají čerstvě a opravdu lákavě.
Bílý turista je tu raritou a tak se za vámi táhne štrůdl povykujích dětí. Ale prodejci je brzy odeženou a ochotně se s vámi baví. Ví, že si asi nekoupíte kilo zázvoru, okru, loki ani čerstvý koriandr. Možná tak ještě mango nebo banány.
Večerní prodej v Srirangam
Uličky chrámového města Srirangam v jihoindickém Tamilnádu se večer vyprázdnily. Běžný pouliční ruch utichl. A uvolněné místo zabrali prodejci zeleniny a ovoce. Rozprostřeli plachty přímo na silnici a vyložili nádherně vypadající zboží.
Srirangam je velmi pěkné poutní místo. Možná i proto místní večerní trh působil jinak než jinde v Indii. Je čistý a klidný. Když jsem pozoroval kupce i prodavače, zaujalo mě, s jakým klidem a respektem tu obchodují.
Sabji wala jede
Nemusíte chodit přímo na trh, když může zelenina přijet k vám. Sabji wala je označení pro podomního prodejce. Má svůj vozík naložený zeleninou a pravidelně projíždí ulicemi. Někde denně, jinde jen určité dny v týdnu.
Třeba špenát (a jakékoliv zelené lupení) se řekne v tamilštině Kīraire. A to Sabji wala pokřikují. Stačí tedy čekat doma a poslouchat, kdy se ulicí ozve známé volání.
Zapomeňte na historky o pečených netopýrech
Hodně se nyní v souvislosti s koronavirem píše o asijských tržnicích. Informace filtrované médii bez osobní zkušenosti vedou k mnoha pověrám a nepřesnostem. Sám to na základě mnohaletých zkušeností s asijskými trhy vidím jinak.
Možná by vás na první pohled indický trh šokoval. Obzvlášť, jestli jste zvyklí na klasické evropské supermarkety. Ale když jednou zažijete ty barvy, rozmanitost a atmosféru indických tržnic, nebudete pak už nikdy v západních chrámech konzumu spokojení.
Něco v nich prostě chybí.
Zapomeňte na bulvární články o pečených netopýrech. V Indii taková tradice není a nikdy ani nebyla. Navzdory obecně rozšířené představě Evropana nabízejí indické trhy čerstvější potraviny a ve vyšší kvalitě než u nás.
Jen na ten rozdílný standard v čistotě prostředí si člověk musí chvíli zvykat.
Zapomeňte na bulvární články o pečených netopýrech
V Indii taková tradice není a nikdy ani nebyla. Navzdory obecně rozšířené představě Evropana nabízejí indické trhy čerstvější potraviny a ve vyšší kvalitě než u nás.
Jen na ten rozdílný standard v čistotě prostředí si člověk musí chvíli zvykat.