Na exkurzi v indické nelegální palírně alkoholu

K Manipuru rýžová pálenka prostě patří

Alkohol asi není tím hlavním důvodem, proč jet do Indie. Pár dní jsem se ale toulal po severovýchodních státech Indie a nemohl jsem si nevšimnout, že místní přístup k alkoholu je poněkud jiný než ve zbytku země. Zatímco v tradiční hinduistické Indii se v horách řeší hašiš a v nížinách spíše klasické bary s indickou whisky, zde bylo populární rýžové víno.

Já alkohol nepijui, jsem abstinent, ale místní nálevny jsou tak rozšířené, že se jim na venkově prostě nedalo vyhnout.

Dáte si víno nebo whisky?

Místnímu alkoholu se běžně říká „rýžové víno“ nebo také „rýžová whisky“. Není to však ani jedno z nich. Jedná se o velmi slabou pálenku. Tak slabou, že ji místní popíjejí téměř jako my pivo. Má něco mezi 20–25 % alkoholu.

A její tradiční výroba je velmi zajímavá

Třetina místní produkce rýže je určená na vypálení

Kvalitní a chutná místní rýže se sní. Ta méně kvalitní se vypálí na pálenku. Jak jednoduché, že?

Prvním krokem v procesu výroby rýžové pálenky je uvařit rýží. Nepředstavujte si ale nějaké velké průmyslové kuchyně. V Manipuru panuje prohibice. Zároveň ale všichni tiše tolerují domácí malé vesnické palírny.

Několik takových jsem měl možnost navštívit a proces výroby sledovat.

1. V malých domcích, často s bambusovými stěnami, se ve velkých kotlech o objemu cca 30 litrů uvaří rýže.

   

   1. Uvařená rýže se propláchne vodou, ochladí a smíchá s kvasnicemi. Jako kvasnice se tu používá místní druh sušené houby nebo prášek z lián.

   

   1. Rýže se nechá 2–4 dny fermentovat. V létě je tepleji, proto proces fermentace trvá kratší dobu než v chladných zimních měsících. Zde jako nádoby posloužily staré plechovky od oleje.

   

   1. Fermentovaná rýže se přepálí v destilačním zařízení. Pod kotly se topí dřevem. Někde měli novější kovové kotle a plastové trubky, jinde jsem viděl primitivní technologie z hlíny a bambusu. Pálenka se stáčí do plastových kanystrů.

   

   1. Rýžová pálenka, neboli „Yu“, je hotová. A protože má čirou barvu, je na první pohled nerozeznatelná od běžné vody. V lahvích od balené vody se také běžně prodává.

   

   Tradice je důležitá

   Výrobou alkoholu se v Manipuru zabývají obvykle obyvatelé venkova a hlavně místní domorodé kmeny. Je to součástí jejich staleté tradice.

   Rýžová pálenka je běžnou součástí náboženských obřadů a také se pálí jako obětina předkům. Z rýže se tu pálí tři typy alkoholu – „Pukyu“, „Waiyu“ a “Leiyu“. Všechny tři se nazývají souhrnným slovem „Yu“. První dva typy jsou ale typické pro náboženské obřady a rozhodně nejsou určené k běžnému prodeji a popíjení. Teprve třetí typ, pálenka „Leiyu“, se běžně pálí a prodává v ilegálních nálevnách. Možná i proto se také označuje slovem „Yu“.

   Ale ono je vlastně úplně jedno, jak se pálenka jmenuje. V místních pokoutných nálevnách to nikoho nezajímá. Kdo do nich vkročí, ví, co hledá. Domorodé ženy mu okamžitě nalévají do kalíšků nebo přímo nesou celou půllitrovou láhev. Strávil jsem na indicko-barmském pomezí na severovýchodě Indie dost času, abych to znal z vlastní zkušenosti.

   O tom, jak to v takové neoznačené a ilegální indické hospodě vypadá, si přečtete v druhém dílu.