Sonagiri - nenápadné kouzlo džinistického poutního místa

Zlatý vrchol

Z rovin Madhjapradéše, kousek od Gwalioru, se tyčí nevelký kopec. Sonagiri znamená v překladu zlatý vrchol. Jenže není ani zlatý ani velký. Bílé kopule džinistických chrámů na něm svítí a jsou vidět z velké dálky. Přilehlá vesnička je malá i na indické poměry.

Pro džinistickou sektu digambarů  (vzduchem oděných) je Sonagiri důležitým poutním místem a místní ášramy jsou plné poutníků. Jejich cílem je 26 chrámů přímo ve vesnici a dalších 77 rozesetých po kopci nad ní.

Sonagiri na jedno odpoledne

Tohle místo můžete brát jako jakoukoliv jinou běžnou indickou památku. Přerušit cestu mezi Gwaliorem a Jhansí a strávit tu příjemné odpoledne. Dvě hodiny vám určitě stačí na to, abyste prošli vesnicí, vyšli na kopec a užili si místní chrámy. 

Proč sem jet?

• Sonagiri bude příjemnou změnou oproti velkým městům a známým památkám. 

• Poznáte místo, které je naprosto neturistické a přitom dostatečně zajímavé. 

• Projdete se po indické vesnici a večer už budete spát v dobrém hotelu třeba v Gwalioru.

Sonagiri na dva dny

Po určité době strávené v Indii se vám třeba už velká rušná města a slavné památky plné zahraničních turistů trochu omrzí. Pokud máte dostatek času a nespěcháte, je Sonagiri možným řešením, jak z toho ven. 

Je dostatečně neznámé a přitom dostatečně zajímavé, aby tu mohl člověk strávit delší čas a poznat zase Indii trochu jinak. Sonagiri je poutní místo a na jeho atmosféře je to znát. Nečekejte ale velké Váránasí nebo turistický cirkus Puškaru. Bílí batůžkáři to tu ještě neobjevili. 

Proč tu strávit delší dobu?

• Chrámy si projdete za dvě tři hodiny. Ale můžete sem zajít opakovaně. Na východ slunce, pak znovu třeba jen pozorovat obřady nebo si povídat s poutníky.

• Poznáte život v ášramu. Budete jíst s ostatními poutníky, prát s nimi prádlo a řešit běžné věci. 

• Můžete sedět s vesničany u čaje a pozorovat pastevce, jak se večer vrací z polí. 

• Pohled na hejno papoušků a křičící pávy mezi kopulemi chrámů také stojí za to. 

• Půjčte si kolo a projeďte okolí. Krajina je rovinatá a nudná jen na první pohled. Najdete tu skryté samoty, zajímavé skály, zemědělce pracující na polích… 

• Žádní zahraniční turisté, žádné restaurace s pizzou. Žádný komfort. Klasická a nefalšovaná Indie. (Je to klad a nebo zápor?) 

Kouzlo místa

Džinistické chrámy v Mt. Abu (Rádžastán) jsou architektonicky propracovanější. Chrámová hora Palitana (Gudžarát) je větší a opravdu působivá. Muktagiri s vodopádem je nepřekonatelné. Ale Sonagiri má své skryté kouzlo. Ať už sem jedete na odpoledne nebo na více dní. Je skromné, nenápadné a přitom typicky indické. 

Nejlepší na tom je, že přerušit svůj pobyt můžete kdykoliv. Stačí naskočit na vlak nebo autobus a pokračovat třeba směr Gwalior nebo kamkoliv jinam v Madhjapradéši. 

Sonagiri prakticky

• Nečekejte žádný velký luxus a komfort. 

• Ubytování je možné domluvit v několika místních ašramech. Včetně jídla. 

• Je tu i velmi jednoduchý, levný a dost zchátrlalý guesthouse. 

• Mezi chrámy po celém kopci chodíte pěšky. Boty necháte dole ve vesnici u první brány. Pokud bude hodně pálit slunce, vezměte si na rozpálené schody ponožky. 

• Vlaková zastávka na hlavní trati Jhansi-Gwalior se jmenuje Sonagiri. Ve skutečnosti je ale vzdálená cca 5 km od vesnice. Počítejte s tím. 

• Nemusíte se vázat jen na vlak. Z nedaleké hlavní silnice jezdí množství autobusů všemi směry do nejbližších velkých měst.