Většina z nás má buddhistické kláštery spojené s Himálajem a severem země. Málokdo ale tuší, že i na jihu najdete tibetskou komunitu o téměř 10 000 členech.
To si tak jedete zelenou krajinou Karnátaky, míjíte hinduistické chrámy a řešíte, jestli vás zastihne monzun, když v tom se najednou nad vrcholky palem objeví typická věž buddhistického chrámu, který máme všichni spojený spíše s Tibetem nebo se severem Indie.
Prostě malý, ale příjemný šok.
Místní klášterní komplex Namdroling je druhým největším sídlem Tibeťanů na území Indie. Zatímco většina cestovatelů zná mnohem známější Dharamsalu (přesněji McLeod Ganj) v Himáčalpradéši, zejména proto, že tam sídlí Dalajláma, o městě Bylakuppe ví jen ti skutečně zasvěcení.
Přitom určitě stojí za pozornost.
Od chatrče k mnohapatrovému chrámu
Když v roce 1959 uprchli Tibeťané v čele s Dalajlámou z okupovaného Tibetu do Indie, získali zde status uprchlíků. Bohužel takový typicky indický. Viz následující rámeček.
Během let tu založili několik komunit, z nich již zmiňovaná Dharamsala je největší. Bylakuppe na jihu vzniklo jen o čtyři roky roky později.
Status Tibeťanů v Indii je poněkud zvláštní
Tibeťané v Indii nejsou oficiálními uprchlíky. Ani nemají status (a výhody) indických občanů.
Dle zákona jsou tedy cizinci, kteří žijí v Indii na povolení indické vlády a lokálních autorit. Mají takzvaný „Registration Certificate“, který je opravňuje k pobytu v Indii, ale každých pět let jej musí obnovovat.
Jako cizinci nemohou získat indický pas ani být zaměstnáni ve státních službách.
V roce 1963 přišel do vesnice Bylakuppe poblíž města Kushalnagar láma Pema Norbu Rinpoche, představitel původního kláštera v Tibetu. Starý klášter v Tibetu na území okupovaném Číňany opustil s 300 mnichy a jen 30 z nich přežilo putování na jih Indie. V kapse měl tehdy pouhých 300 Rupií.
První chrám, který tu uprchlíci založili, byl postavený z bambusu a nebyl větší než jeden pokoj. Zaujímal pouhých 8 metrů čtverečních. Jeho svátost Dalajláma jej posvětil a komunita tibetských uprchlíků postupně rostla.
Během let tu přibývaly další stavby – kláštery, ubytovny i studovny a civilní budovy. V současnosti tu žije 5–8 000 tibetských mnichů a mnoho dalších civilních Tibeťanů.
Také místní buddhistická univerzita je důležitým místem pro zachování a hlavně rozvoj původního tibetského buddhismu školy Ňingmapa.
Příjemná zastávka na cestě jižní Indií
Nemusíte být fanoušky buddhismu. Namdroling Monastery může být jen příjemnou zastávkou a vítaným kontrastem oproti jihoindické hinduistické kultuře.
A navíc – když už budete mít pocit, že místní dósy a jiná pálivá jídla vám lezou krkem, těšte se na nefalšovanou tibetskou kuchyni. To znamená, že v okolních restauracích se podává polévka thukpa nebo těstovinové taštičky momos. Kdo zná, pochopí a už teď se mu sbíhají sliny.
Ta zajížďka mimo běžné turistické trasy se prostě vyplatí.
Praktické informace
-
Nejbližší velké město je Mysore. Zde hledejte autobus do města Kushalnagar. Cesta busem zhruba 2 hodiny. Ptejte se průvodčího přímo na „Golden temple“, což je obecně známá přezdívka pro Namdroling Monastery.
-
Z nádraží v Kushalnagaru k chrámu trvá jízda rikšou asi 10 minut.
-
Kolem chrámu je množství tibetských jídelen.
-
Ubytování je možné v ubytovnách chrámu (registrace předem nutná) nebo bez problémů v Kushalnagaru.
Praktické informace
-
Nejbližší velké město je Mysore. Zde hledejte autobus do města Kushalnagar. Cesta busem zhruba 2 hodiny. Ptejte se průvodčího přímo na „Golden temple“, což je obecně známá přezdívka pro Namdroling Monastery.
-
Z nádraží v Kushalnagaru k chrámu trvá jízda rikšou asi 10 minut.