Mirza Ghalib a jeho palác ve starém Dillí


Mirza Ghalib haveli

Je zvláštní, k čemu všemu se člověk dostane, když navštíví bývalý domov dávno mrtvého indického básníka.

Do jednoho článku jsem tak nějak smíchal poezii v urdštině, muzeum v Dillí, aplikaci pro Android, nový hotel a knížku z roku 1972.

Jenže ono to všechno tak nějak spolu souvisí.

Prohlídka opraveného paláce (haveli) indického básníka Mirza Ghaliba může být milým zpestřením návštěvy starého Dillí.

Udělejte jednou něco netradičního. Vybočte z běžné trasy většiny turistů. Důležitá lákadla jako je Červená pevnost a Jama Masjid stojí určitě za návštěvu. To v žádném případě nepopírám. Můžete v nich strávit podstatnou část dne. Ale úzké uličky starého Dillí, neboli Šáhdžáhánábádu, nabízí další neméně zajímavé cíle.

Jedním z takových míst je i částečně restaurované haveli jednoho z nejznámějších básníků Indie poloviny devatenáctého století jménem Mirza Ghalib.

 

Básník

Tento představitel vysoké dvorské kultury žil při dvoře posledního mughalského vládce Indie Bahadur Šáha. Básně a ghazaly psal v urdštině a perštině.

Jeho život byl plný zvratů, nenaplněné lásky a osobních tragédií. Byl vyhlášeným pijanem a hráčem hazardních her. Byl však také dvorním historikem mughalského vládce, osobním učitelem prince, glosátorem veřejného dění, významným básníkem a učencem. Za svého života (1860-1869) byl svědkem postupného úpadku moci původních vládců Indie a převzetí vlády Britskou Východoindickou společností.

Poslední léta svého života prožil ve starém Dillí, kousek od Chandi Chowku ve svém sídle v ulici Ballimaran. A právě tato část Dillí došla po potlačení Indického povstání v roce 1857 velkých změn.

Dnešním návštěvníkům možná ani nepřipadá, že se nacházejí v původní luxusní čtvrti dříve obývané dvorskou honorací, básníky a bohatými obchodníky. Více o tom píšu v samostatném článku o Chandi Chowku.

a jeho palác

Když odsud po roce 1947 odešla většina muslimských obyvatel, místní luxusní paláce byly přeměněny na skladiště, levné byty a obchody. Stejný osud se nevyhnul ani paláci Mirzi Ghaliba. Skladiště tu bylo až do roku 1999, kdy objekt převzal stát a po renovaci zde o rok později otevřel muzeum.

Takto nyní vypadá vstup do původně luxusní rezidence významného mughalského dvořana:

 

Muzeum

Neočekávejte nic velkého a monumentálního. Muzeum je to velmi malé a „typicky indické“. To znamená, že z původního paláce je opraveno jen několik přízemních místností. Zdi jsou vyzdobeny poněkud neumělými malůvkami, které mají znázorňovat scény z básníkova života. Expozice jsou velmi statické, zaprášené a nemoderní.

Nicméně muzeum určitě stojí za návštěvu. V několika málo vitrínách se můžete podívat na básníkovy rukopisy a kopie jeho osobních předmětů. Také nástěnné panely psané urdštinou a hindštinou jsou naštěstí občas přeložené do angličtiny.

Jsou tu i hezčí haveli

O tom, jak původně vypadaly místní paláce, se v této expozici bohužel nedozvíme.

Pokud vás stav rekonstrukce a expozice v Ghalib ki Haveli zklame a těšili jste se na krásné haveli indické honorace, nezoufejte. Kousek od Páteční mešity (Jama Masjid) se nachází luxusní hotel a restaurace v Haveli Dharampura. Podívejte se na jejich webu na průběh rekonstrukce a přeměnu zbořeniště v luxusní hotel.

zdroj obrázku: http://www.havelidharampura.com

Jiná stavba v této oblasti - Haksar Haveli - není hezčí, je však neméně zajímavá. V současnosti je ve zanedbaném stavu, ostatně jako vše okolo. Kdysi v tomto paláci žila rodina manželky prvního indického premiéra a je tedy spojen s rodinou Nehruových. Nejdete jej na Sitaram bazaru kousek od metra Chawri Bazaar.

Kam dál v Dillí po stopách Mirzi Ghaliba

Pokud vás prohlídka Ghalib ki Haveli zaujala a chcete se dozvědět více, zvažte také návštěvu jeho dalšího muzea. Ghalib Academy se nachází ve čtvrti Nizamuddin a sám básník je pohřbený přímo za budovou akademie.

Můžete si prohlédnout malé muzeum a zároveň navštívit básníkův hrob. A k dalším významným památkám Dillí, Humajunově hrobce nebo ke svatyni Dargah Hazrat Nizamuddin, je to odtud jen malý kousek.

By Nvvchar - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6511215

Mirza Ghalib v češtině

V roce 1972 vydal Odeon v edici Kolibřík knihu básní Mirzy Ghaliba pod názvem Rukojmí lásky.

Ať postihnou mě nepoznané pohromy,

přece chci tě dál,

ať strázeň, útrapy a strach mě ochromí,

přece chci tě dál.

 

Podroušen trýzní, rdousím tě nepříčetný –

přece chci tě dál,

trápím tě, že neunesu žal; promiň nepromiň –

přece chci tě dál.

 

Úplně ztracen! Žít znovu, žil bych úplně!

Přece chci tě dál.

Žijeme jednou. Smrt v půli cesty nás ochromí –

přece chci tě dál.

 

(Mirza Ghalib, překlad Milena Hübschmannová, Rukojmí lásky, 1972)

 

Ghálibova poezie, výkřik trýzně, se jeví jako příznak životní deprivace. Ghálib, rukojmí nedostižné lásky, pohůnek existence, jako by každým ghazalem vyvažoval znovu a znovu vychylovanou životní rovnováhu. Frustrace, nenaplnění, marnost přání, nemožnost opodstatnit svoji existenci ztotožněním s blízkým člověkem prostupuje Gháliba jako zcela osobní zkušenost, ale ona individuální zkušenost je podmíněna celospolečenskou zkušeností Indie v první polovině minulého století.

(Milena Hübschmannová, Rukojmí lásky, 1972)

Zhudebněné básně

Nejsem odborník na poezii a urdskou literaturu. Vím jen, že Mirza Ghalib je stále považován za jednoho z největších urdských básníků. Jeho ghazaly se zpívají i dnes. Až půjdete na prohlídku haveli či muzea, pusťte si do sluchátek například tyto zpívané devocionální verše (ghazaly):

Mirza Ghalib Ghazals od Jagjit Singha.

Mirza Ghalib a Android

Jak spolu souvisí návštěva muzea, dávno mrtvý indický básník a mobilní telefon?

Technokraty mezi mými čtenáři možná potěší existence mnoha aplikací pro Android nebo iOS, ve kterých si můžete přečíst Ghalibovy básně. A mnohé z nich dokonce v angličtině. Urdštinu tedy skutečně nepotřebujete.

Kolik jiných dávno mrtvých básníků má svoji aplikaci v App Store?

 

Praktické informace

Jak muzeum najít?

  • Staré Dillí – hlavní třída Chandni Chowk – ulice Ballimaran – ulička Qasim Jaan – Ghalib ki Haveli

Kdy je otevřeno?

  • od jedenácti hodin ráno do šesti večer mimo pondělí a státní svátky
  • ...a nebo kdykoliv, kdy zastihnete hlídače, který vám za malý úplatek otevře expozici. Já zde byl 15. 8. (Den nezávislosti) v 9 hodin ráno a padesát Rupií jako bakšiš mi spolehlivě otevřelo dveře expozice i ve státní svátek.

Další informace k Ghalibovi