Přesně to je případ učitelské konference Edustaňkov. Je to akce, kterou dělají učitelé pro učitele. Tedy bez frází a akademické omáčky.
Letos bylo v nabídce celkem 19 workshopů s velkým tematickým rozptylem ve čtyřech blocích. Proto si každý mohl namixovat to, co mu sedne nejvíc.Edustaňkov totiž není typická konference o technologiích ve vzdělávání jako například GEGfest nebo Učitelský summit. Je o různých metodách v různých předmětech. Byly tu „povídací“ přednášky, hraní s papírem pro pro učitelé prvního stupně i vyloženě technicky pojaté workshopy.
Moje volba témat odrážela mé profesní zaměření. Ale našly se i takové, které přesahují z výuky do osobního života.
Mapy – od papíru po GIS všemi předměty
Musím říct, že takový zeměpis, jaký prezentoval Karel Malík, by mě jako žáka určitě bavil!
Karel nás naladil na mapy a práci s nimi. Ukázal během svého workshopu, že zeměpis a kartografie může být velmi zábavná. Představil nám mapu jako grafické dílo, wordcloud mapu v češtině i to, jak může geograf pomoct s mapou v dějepise. Zaujala mě práce s mapou nářečí, hledání chyb v mapách, GIS s pomocí Google Earth a hlavně ukázky konkrétních prací, které žáci zvládnou.
Využití otevřených dat ve vzdělávání
Pokud by jediným ziskem celé konference byla jen tato 20minutová aktivita, stálo to za to!
Práce Karla Rejthara sleduju totiž už dlouho a moc se mi líbí, jak s žáky vizualizuje data v Power BI. Bylo znát, že ví, co říká, a že s využitím Power Bi má bohaté zkušenosti. Během jedné hodiny jsme se dozvěděli, co jsou to otevřená data a jakým způsobem je náš stát a různé instituce dávají k dispozici.
Upřímně mě překvapilo, jak relativně snadná je jejich vizualizace v Power Bi a co vše v něm jeho studenti dokázali.
Na příkladu okresu Klatovy jsme pak v závěrečných 20 minutách sami stáhli data a zobrazili je v interaktivní grafické podobě. Je to něco, co bych sám rád určitě s žáky v budoucnu vyzkoušel.
Jak být v pohodě
Jak být v pohodě je pro učitele určitě důležité téma. Už v úvodu jsem se zmínil, že Edustaňkov nebyl jen o technologiích. A právě přednáška Lidky Kovaříkové o tom, jak nad každodenním náporem úkolů a stresu zvítězit, byla takovým milým důkazem.
Neviděl jsem ji celou, musel jsem se připravit na 4. blok a svou vlastní přednášku, ale v kuloárech pak zaznělo, že byla povedená. Takže vše v pohodě a to bylo cílem, že?
Actionbound – prima hra pro děti i dospělé
Máte rádi hry typu „Honba za pokladem“? Jestli jste v dětství běhali po městě a hledali stanoviště s ukrytými lístečky, určitě se vám teď bude líbit aplikace Actionbound. V ní totiž lehce vytvoříte hru plnou kvízů a úkolů.
Vedl jsem workshop na téma Actionbound. Vysvětlili jsme si princip této aktivity a ukázali si, jak vše zprovoznit. Představili jsme si jednotlivé typy úkolů a zahráli vlastní krátkou hru.
Bubnohraní
Bubny, bubínky, štěrchadla… rytmy jednoduché i složitější. Jitka Hodálová rozbubnovala 15 účastníků svého workshopu. Já stihl jen závěr, ale viděl jsem, že hráli opravdu všichni. Někteří se dokonce hned po ukončení sháněli po tom, kde takové djembe koupit.
Příště zas?
Hodinová časová dotace na jeden workshop je velmi dobrá v tom, že máte dostatek času si vše vyzkoušet, osahat, jít víc do hloubky než na jiných akcích s třicetiminutovými ukázkami. Zároveň s tím ale platí, že zvládnete za jeden den méně témat. Určitě bych rád viděl robota Scottie GO!, dozvěděl se, jak na Editační a needitační aktivity s Wikipedií od Jardy Maška nebo si třeba vytvořil vlastní profilovku ve 3D. To vše mě minulo.
Když se tak podíváte na záběr celé akce, je jasné, že vybrat si mohl každý.
Čím je Edustaňkov jiný
Na jiných konferencích už jen při pohledu do programu vím, že se tam staví vzdušné zámky. Přednášky jsou plné vizionářů, kteří nám sdělují, jaké to bude v budoucnu úžasné.
Tady lektoři vycházeli z učitelské praxe prověřené denním kontaktem s žáky. Často tu po chodbách při vzájemném networkingu zaznělo „toto se mi osvědčilo“ nebo „toto se nám bohužel nepovedlo“.
A o tom zřejmě Edustaňkov byl. Prostě učitelé pro učitele.