Ano, máte pravdu. Ten nadpis je mírně ironický. Na severoindický Rišikéš a lekce jógy si totiž názor musí udělat každý sám.

Fotografie nejstarší a nejvýznamnější buddhistické stavby v Indii nechybí v žádném tištěném průvodci ani monografii věnované indickému umění. Snímky jejich čtyř bohatě sochařsky vyzdobených tóran, tedy vstupních bran, patří mezi nejpůsobivější.
Podívejte se tedy na komentovanou galerii snímků a nechte se jimi inspirovat třeba k návštěvě.

Už dvacet minut po příjezdu jsem věděl, že indické město Násik nebude to pravé ořechové.
„Jeď do Násiku“ říkal mi předtím doma kamarád. „Je to tam super“ dodával.
Když už jsem tam tvrdnul druhý den, hodně často jsem si na něj vzpomněl. Nadával jsem a špačkoval. A třetí den jsem si zvykl. Ne každý výlet se povede a ne vždy odpovídá popis v turistickém průvodci realitě. Fotky mohou klamat a teprve až na místě zjistíte, že se vám tam vůbec, ale vůbec nelíbí.

Představte si jeskynní malby typu Altamita nebo Lascaux. Jen starší o pár tisíc let. Bez turistického zázemí, bez parkoviště plného autobusů a fronty všudypřítomných turistů.
Najdete tu stáda jelenů a slonů, buvoly a tygry kreslené červenou hlinkou po skalních stěnách. Budete zde skoro sami. Bez průvodce. V zeleni tropické džungle. V srdci Indie. To jsou skalní malby v indické Bhimbetce.

Stojí v odlehlém himálajském údolí a nevede tam silnice.
Budete u něj skoro sami. Není příliš známý a neproudí k němu davy poutníků.
Pěší trasa od poslední vesnice nahoru do hor je krásná a přiměřeně obtížná.

Londýn i Paříž to mají jednoduché. Málokdo z Čechů o nich uvažuje jako o „London“ a „Paris“. I když známe jejich originální jména, píšeme je hezky česky. Bohužel v pojmenování hlavního města Indie panují nejasnosti.
Setkáte se tak se jmény jako Delhi, Dehli i Dillí. A když se k tomu připlete i New Delhi, je na zmatek zaděláno přímo dokonale.