Při každém výhledu ze zadního vchodu bungalovu cítím uchvacující povznesení a neobyčejné osvěžení. Tyto pyramidově vrcholy, které se tyčí tak velebně nad dlouhý bílý horský hřeben, změní i člověka nejvíce omámeného městským životem ve zbožňovatele Přírody. Jsou tak velkolepé, hojné a skvoucí! Úsvity s bledými odstíny a úpady s nachovými zbarveními tvoří obrazy, na něž lze hledět tisíckráte bez nejmenšího pocitu jednotvárnosti. Jsou dokonale krásná, tato lesknoucí se úbočí Himálaje, přestože byla často stižena prudkými sněhovými vánicemi a poznamenána lavinami. Jsou to nejneobyčejnější výtvory Velkého Architekta a Mistrovského Tvůrce.
Za nastávajícího soumraku, když zelené vrchy dostanou rudé stíny, temena hor se zbarví do růžova a usínající slunce promění ledovce ve zlatem lemovanou korunu, hluboký mír převezme vládu v Himálaji.
V tomto hlubokém tichu, v němž nezvučí sirény vozů, ani nezvoní pouliční dráhy a autobusy, v němž není hluku spěchajícího člověka, mizí dnešky a stávají se včerejšky snadno a nepozorovaně. Jestli vůbec někdy, pak zde, při pohledu na vzdálený obzor, kde se země stýká s nebem, může člověk pochopit, co je to spokojenost a těšit se pravému klidu.
(Paul Brunton, Poustevník v Himálaji)
Nepřístupné horské hřebeny Himálaje. Počátek 20. století a hory bez silnic a horských hotelů tak typických pro dnešní dobu. Život v osamělém bungalovu v horách indického Garwalu.
Určitě si přečtěte knihu Poustevník v Himálaji — Paul Brunton
